S trochou nadsázky lze říct, že Antonín Panenka získal nesmrtelnost už v roce 1976. Tehdy totiž proslaveným dloubákem zajistil Československu historický titul evropského šampiona. I jím se zaobírá biografie šikovného záložníka s názvem Sólo pro Panenku, která ovšem za elegancí herního projevu šikovného záložníka poněkud zaostává.

Zkuste se zeptat svých maminek či babiček, které nemají až tak velké povědomí o fotbale, aby vám řekly jméno některého známého českého fotbalisty z minulosti. Dost pravděpodobně to nebude Bican, nebude to Puč, ale Antonín Panenka. Ani ne snad pro jeho typický knírek, nýbrž pro estetický dojem, který svojí hrou divákům přinášel. Dělal věci, na které se nezapomíná.

Promyšlené přímé kopy, kličky znemožňující soupeře, nebo třeba gól z rohového kopu. Hlavně hrát nevšedně! Bohužel, o nevšednosti už se nedá hovořit v případě knihy Sólo pro Panenku, která mapuje kariéru legendy pražských Bohemians.

Tvůrci se ke smůle čtenářů zaměřili až nezdravě na pouhý popis událostí, které mnohdy nejsou ani nabízené z Panenkova pohledu. Kapitola, která se poměrně obšírně věnuje historii Bohemians, do knihy ani nezapadá a v rozpovídaném příběhu ji čtenář musí přelouskat spíš z povinnosti, a to ještě pouze pokud je opravdový fotbalový fajnšmekr.

Dával jsem góly vždycky rád, měl jsem radost z každého, ale nejvíc mě už tenkrát těšily ty vykoumané, kdy při zdánlivě lehké střele byl brankář beznadějně odsouzený k roli diváka.

Panenka má v knize prostor pro několik úvah, kde hovoří například o tajemství svého střeleckého umění či o fungování bělehradské party, ale tuny historek, u kterých se budete za břicho popadat, rozhodně nečekejte. Je to střídmé čtení.

Žurnalistický styl sice před nějakými čtyřiceti lety vypadal jinak, přesto si myslím, že z knihy, a především osobnosti, jakou Panenka je, se dalo vytěžit výrazně víc. Pokud si přečtete některé pozdější rozhovory s někdejší reprezentační hvězdou, naznáte, že Panenka v odpovědích není žádný suchar (pokud se ho tedy novináři neptají stále na to stejné…).

Nemůžu se zbavit dojmu, že fotbalista Panenkova formátu, i co se týče sportovního historického významu pro Československo, si zaslouží mnohem lepší zpracování svého životního příběhu. I kdyby měl ještě jednou říct, jak to bylo s tím vršovickým dloubákem, o kterém už tak nerad mluví. Vlastně by se to klidně mohlo jmenovat třeba „Můj život s dloubákem“…

Sólo pro Panenku

Autoři: Josef Oktábec, Josef Davídek

Počet stran: 192

Rok vydání: 1986

Hodnocení #kopejzaknihu: 3/10