Není v české a československé historii mnoho osobností, které se mohou chlubit tituly špičkový hráč i špičkový trenér. Jednou z nich je Tomáš Pospíchal – svůj příběh vypráví v knize Fotbal nemá logiku, nesoucí název podle výroku, který mu připisovali novináři.
Pospíchal je autor slavné „české uličky“ z finále mistrovství světa v Chile z roku 1962, jíž vybídl ke skórování Josefa Masopusta. Jako hráč si získal respekt i ve francouzské lize, kde nastupoval za FC Rouen.
Jeho trenérská kariéra je spojená zejména s pražskými Bohemians, s nimiž se téměř neustále pohyboval v popředí československé nejvyšší soutěže a v roce 1983 s nimi vyhrál mistrovský titul. V neuvěřitelných osmi z deseti sezon dovedl Bohemians k účasti v evropských pohárech.
Autobiografická kniha mapuje obě fáze Pospíchalovy kariéry. Je psána přímým, občas i trochu nekorektním jazykem, což jí ale dodává potřebný náboj. Úspěšný kouč se s nikým nemaže a například se dosti otevřeně a opakovaně vyznává ze svého odporu k minulému režimu.
„Poznal jsem, že fotbal nemá logiku. Že je to skutečná vášeň zarytá hluboko pod kůží, droga, která přitahuje vyvolené. Že trenérství je poslání, které si vás hravě obtočí kolem prstu a už nepustí.“
Možná nejvtipnější na celé knize je sledovat Pospíchalův „tréninkový přerod“. Zatímco jako hráč se přiznal k tomu, že tréninky často šidil, jako trenér proslul tím, že hráčům ordinoval až neúměrné fyzické dávky. A měl vyvinutý dokonalý systém na sledování těch, kteří se chtěli ulít…
Celou knihou se prolínají Pospíchalova podezření na zkorumpované zápasy. Zmiňuje je často, nicméně zůstává pouze u podezření. I znechucení z takových praktik mu možná vzalo část života, dožil se 67 let. Již od začátku trenérské kariéry měl potíže se srdcem, musel podstoupit transplantaci. Na původním srdci mu lékaři napočítali sedmnáct infarktů.
Celkově je Fotbal nemá logiku dobře zpracovaná kniha. Pospíchal byl vyhledávaný glosátor, takže jeho vyprávění má říz.
Podobně jako jeho tréninky.
Fotbal nemá logiku
Autoři: Tomáš Pospíchal, Vladimír Zemánek
Počet stran: 175
Rok vydání: 1992
Hodnocení #kopejzaknihu: 8/10