Formovat myšlenky do čtivých, zábavných a především přehledných souvětí není zase tak snadná záležitost. V až nečekaně přívětivém světle se v této disciplíně ukázal legendární československý brankář Ivo Viktor, který své vypravěčské umění vložil do autobiografické knihy Můj dres s číslem 1.
Brankář mistrů Evropy z roku 1976 z Bělehradu pojal knihu o svojí kariéře ze dvou rovin. V té tradičnější se chronologicky věnuje své fotbalové dráze od dětského plácku Na Větrníku až po penaltový rozstřel ve finále evropského šampionátu. Vyprávění umně prokládá druhou rovinou, v níž se věnuje brankářskému řemeslu obecně.
Viktorovu autobiografii lze označit jako neoficiální brankářskou učebnici. Popisuje svá rozhodnutí při konkrétních zákrocích v jednotlivých zápasech, jak číst z pohybů střelce směr míče či jak se chovat při vybíhání.
Efekt byl ale jednou i obrácený, Antonín Panenka totiž údajně použil také Viktorův detailní rozbor k pochopení chování brankáře v penaltách. A dál už to znáte…
Viktorův smysl pro detail je jednou z hlavních předností jeho knihy, dokáže vás vtáhnout přímo do branky na stadionu Maracaná, kde se na vás řítí Pelé a vy máte setinky k rozhodnutí, jak brazilskému kouzelníkovi zabránit v gólu.
Stránky jsou hustě popsané, ovšem hluchých pasáží je v knize málo. Závěrečné líčení průběhu zlatého mistrovství Evropy svojí podrobností skoro připomíná deníkové zápisky.
Byť sám se fotbalové brance vyhýbám, dovedu si představit, že právě pro aktivní gólmany na jakékoliv výkonnostní úrovni může být kniha výborným kouskem k přečtení. Díky Viktorovi si každý může vyzkoušet postavit se Cruyffovi, Blochinovi či Müllerovi.
Můj dres číslo 1
Autor: Ivo Viktor
Počet stran: 346
Rok vydání: 1982
Hodnocení #kopejzaknihu: 7/10
