Ukázka mizerně nastavených pravidel, ale především nehorázný projev moci a síly, to vše představuje přestup útočníka Martina Braithwaita v rámci španělské ligy z Leganes do Barcelony. Do týmu, od kterého bych nejméně čekal, že se uchýlí k tak neférovému jednání.
Jak že zní motto Barcelony? Víc než jen klub? Mám pocit, že se aktuálně spíš řídila známým „co není zakázáno, je povoleno“. Jinak si nelze vysvětlit, proč realizovala přestup dánského reprezentačního útočníka.
Mimo transferové období.
Slavný klub využil kontroverzně nastavených pravidel ve španělské lize. V ní platí, že každý fotbalista má ve smlouvě výkupní klauzuli. Pak také platí, že klub může uskutečnit přestup mimo pravidelné přestupové období, pokud se jeho hráč zraní na více než pět měsíců. Skládačka zafungovala, protože Barcelona doložila zranění Ousmana Dembélého v délce šest měsíců a zároveň aktivovala klauzuli v Braithwaitově smlouvě ve výši 18 milionů euro.
Vtip číslo jedna: Barcelona má stále luxusní portfolio ZDRAVÝCH útočníků. Messi, Griezmann, Fati. V rezervním týmu jsou dva reprezentační forvardi – Japonec Hiroki Abe a Albánec Rey Manaj. O aktuální produkci proslulé akademie La Masia nemám přehled, ale pochybuji, že útočný pramen vyschl.
Ale čert vem, co bude Barcelona s Braithwaitem dělat. Přichází vtip číslo dvě.
Leganes. Ubohý tým Leganes. Předposlední klub aktuálního pořadí španělské ligy, který se zoufale snaží zachránit mezi elitou. Braithwaite za něj vstřelil v letošním ročníku osm gólů a je, tedy byl, jeho nejlepším střelcem.
Leganes nemá možnost svého útočníka nahradit. V klubu se totiž bohužel nikdo nezranil na půl roku a nemá miliony na rozhazování. Tedy pardon, teď jich vlastně osmnáct má, nejspíš na letní posily pro druhou ligu…
Možná není všechno tak nefér, jak líčím, ale momentálně nedokážu najít ospravedlnění pro tento krok. Ani po několika hodinách nemůžu situaci uvěřit. Mocný tým přišel a vzal si, co potřeboval. Tým, který nosí na dresu logo Unicef.
Ha ha ha.
