O Dánech se všeobecně praví, že přehnanou otevřeností vůči svému okolí zrovna netrpí. Potvrzuje to ve své autobiografii i patrně nejlepší brankář dánské fotbalové historie Peter Schmeichel. Bývalá hvězda Manchesteru United svůj životní příběh na papíře protkala řadou nesnází s novináři. Jednou veselými, jednou smutnými…
Obrovitý gólman prožil báječnou kariéru – s Manchesterem United získal památný treble v roce 1999, s reprezentací se radoval z překvapivého zisku titulu evropských šampionů v roce 1992. Samo o sobě to zní jako sen.
Jen ti novináři, kdyby u toho fotbalu být nemuseli…
Ze Schmeichelovy knihy jasně vyznívá, že kontakt s médii bral celý život spíš jako nutné zlo. Vyčlenil dokonce samostatnou kapitolu na to, aby čtenářům předložil dopisovou přestřelku svého právníka s deníkem Ekstra Bladet, po kterém žádal důraznou omluvu za zkreslené informace.
„Celý tým byl v domě Steva Bruce. Měli jsme 50 lahví šampaňského, 30 lahví vína, několik stovek piv a nespočet míchaných nápojů. Oslava titulu trvala až do rána, ačkoliv Alex Fergsuon nezapomněl všem volat, že další den máme zápas. Blackburn jsme porazili 3:1.“
Přehnaný mediální zájem dokonce zmiňuje jako jeden z důvodů, proč se rozhodl ještě před koncem kariéry opustit Manchester United, kde měl neotřesitelnou pozici. „Nepotřebujete vysokoškolské vzdělání, aby vám došlo, že když vznikne klubová televize a čtyři hodiny denně vysílá jen o Manchesteru United, jedno interview po tréninku prostě stačit nebude,“ popisuje.
Ne vždy ale byli pánové s diktafony nepřátelé. Schmeichel se totiž v knize sám chytl do pasti, když prozradil, jak si přes novináře dopomohl k přestupu na Old Trafford – několika správně mířenými slovy v létě 1991 postrčil zástupce Bröndby Kodaň a Manchesteru United, aby jednání o transferu co nejrychleji uzavřeli.
Ačkoliv řada čtenářů v Anglii Schmeichelovu autobiografii hodnotila spíš jako „suchou“, fanoušci devadesátek, divokých barev dresů a gólmanských výletů do soupeřova vápna si ji jistě užijí.
Stejně jako já.
Schmeichel: The Autobiography
Autoři: Peter Schmeichel, Egon Balsby
Počet stran: 240
Rok vydání: 1999
Hodnocení #kopejzaknihu: 6/10