Dokáže fotbal formovat lidskou osobnost? Nepochybně ano, ale určitě záleží i na době, v níž se hráč nachází. V závěru 60. let minulého století vznikla kniha Dialogy za brankou, která se snaží propojit právě fotbal a některé stránky lidského charakteru.
Její autor František Lukáš zvolil pro knihu dvě roviny. Jednou jsou rozhovory s dospívajícím synem, v nichž navozuje téma každé nadcházející kapitoly, ve které vypráví své příběhy konkrétní aktér tehdejší vrcholové fotbalové scény v Československu.
Například někdejší sparťanský útočník Václav Mašek se snaží vysvětlit, proč je dobré vedle fotbalu také studium. Brankář František Plánička se svěřuje, jak upřednostňoval přátelství a vlastně zcela netakticky „pomáhal“ svému protihráči z branky Sparty Františku Hochmanovi, když mu prozrazoval, jak a kam střílí kanonýr Antonín Puč. Reprezentační lékař Josef Topinka zase na řadě příkladů ukazuje, jak by se o sebe fotbalisté měli starat po zdravotní a disciplinární stránce.
S jinými hráči se pak Lukáš baví o dalších lidských vlastnostech či pocitech jako odvaha, strach, gentlemanství, zrada, sebedůvěra, vůdcovství či popularita. Své myšlenky v nich předkládají i Josef Masopust, Ivo Viktor nebo František Veselý.
Svým pojetím připomínají jednotlivé kapitoly současný sportovní projekt Bez frází. Tehdejší fotbalové osobnosti v knize dostávají prostor se vyjádřit tak, jak věci cítí.
Dialogy za brankou vznikly se ctnostnou myšlenkou charakterového vodítka pro dospívající fotbalisty, nicméně nedovedu si představit, že by si je dnes vzal do ruky třináctiletý klučina. Fotbal a jeho aspekty se za půlstoletí natolik změnily, že dnes si v knize už počtou spíše pamětníci a příznivci historie.
Dialogy za brankou
Autor: František Lukáš
Počet stran: 194
Rok vydání: 1970
Hodnocení #kopejzaknihu: 4/10
